Na své cestě za poznáváním kimon a japonské kultury občas narážím na informace a názory, nad kterými mi zůstává rozum stát. A ano, mnohým z nich jsem také věřila.
Jakmile to není z hedvábí, tak to není pravé kimono
Jedno z takových obecně rozšířených tvrzení, považovaných za pravdu, i když to pravda není, je to, že když to není hedvábné, tak to není kimono. Dříve jsem téhle představě také věřila. Nějak jsem adoptovala představu, že v Japonsku je (a vždy bylo) hedvábí běžně dostupnou látkou a šilo se z ní úplně všechno, tedy, samozřejmě, i kimona. A tak, když chcete mít pravé kimono, tak musí být za každou cenu z hedvábí.
Poměrně rychle po tom, co jsem se začala o kimona zajímat, jsem ale zjistila, že to není pravda. Představa snad vychází ze situace na přelomu 19. a 20. století, kdy Japonsko opravdu bylo jakousi hedvábnou velmocí. Expandovalo ekonomicky do Číny, kde Japonci vlastnili naprostou většinu hedvábné produkce, od chovu bource morušového až po tkalcovny. Do karet Japonsku v tomto ohledu nahrálo i to, že evropskou populaci bource morušového (chovaného na jihu Francie a v Itálii) zdecimoval mor, a celý evropský hedvábný průmysl tak šel na dlouhou dobu do kytek (a vlastně se z toho nikdy pořádně nevzpamatoval). Japonsko tak opravdu pár desítek let chrlilo do světa tuny relativně dostupného ale kvalitního hedvábí. Z pohledu vývoje kimona ale bylo hedvábí vždy vyhrazené dvorské kultuře, bohatým vrstvám obyvatelstva a slavnostním příležitostem.
Z čeho se tedy kimona vyráběla?
Jedním z tradičních a v Japonsku původních materiálů pro výrobu textilu, je ramie. Rostlina se často přirovnává ke lnu nebo ke konopí, případně ke kopřivě. Textil je prodyšný, lehký, dobře snášející vlhkost. Stejně jako len v létě chladí a v zimě hřeje. Hodí se tedy výborně do japonského vlhkého podnebí.
Dalším tradičním textilem z jižní části Japonska známého dnes jako Okinawa, je bashofu. Vyrábí se z vlákna banánovníku (ano, opravdu), ovšem ne toho, který známe, ale z jeho příbuzného, který je na Okinawě doma. Opět se jedná o látku, která je lehká, vždušná a přirovnává se ke křídlům vážky. Vyzdvihovanou vlastností je, že se nelepí na kůži, a je proto opět víc než vhodná do místního podnebí. Jeho výroba téměř upadla v zapomnění, v současné době ale na štěstí zažívá takovou malou renesanci, a tak se zdá, že se tento typ textilu snad podaří zachovat i pro příští generace.
Japonci znali (a znají) samozřejmě i len, který dorazil do Japonska v období Meiji (19. století), a bavlnu, která na Ostrov vážek dorazila ještě mnohem dřív a během šogunátu Tokugawa zažívala neuvěřitelný boom. Díky portugalským obchodníkům znali Japonci i vlnu, vzhledem k tomu, že se jednalo o importovanou látku, ale dlouhou dobu zůstávala vlna vyhrazená jen pro vyšší vrstvy obyvatel. 20. století potom přineslo syntetické materiály, jako polyester.
Ze všech těchto látek, včetně polyesteru, se vyráběla a dodnes vyrábí i kimona a příslušenství k nim. Vlněné kimono dokáže v zimě krásně zahřát a bavlněné kimono je vhodné na domácí nošení, kdy jde i o pohodlí. A i když vám mnoho lidí řekne, že polyesterová kimona jsou hrůza hrůz, protože vůbec nejsou prodyšná, a jste v tom jak ve skleníku, má polyester jednu bezkonkurenční vlastnost: snadno se udržuje. Je proto vhodný do půjčoven kimon, což je odvětví, které v posledních letech zažívá boom, nejen díky turistům. Kimona se totiž tradičně nosí na nejrůznější události, z každodenního nošení už ale téměř zmizela. Pořizovat si drahé hedvábné kimono jen kvůli jednomu dni je prostě neekonomické a mimo finanční možnosti mnohých Japonců, kteří tak rádi sáhnou po levnější variantě z půjčovny. Materiály se navíc stále vyvíjejí a dnešní polyesterová kimona jsou na pohled opravdu těžko rozlišitelná od těch hedvábných. Právě z důvodu snadné údržby mám několik polyesterových kimon i já.
Až tedy příště narazíte na kimono z jiného materiálu než je hedvábí, neodsuzujte ho jen proto, že není hedvábné. Prostě je jen z jiného materiálu, a určené k jiné příležitosti, než je audience u císaře. To z něj ale nedělá druhořadý oděv. Naopak, je to kousek, který unosíte víc, než ten hedvábný, který nakonec budete mít strach vytáhnout ze skříně, právě proto, že je hedvábné…
.jpg)
Milhaupt, Terry Satsuki - Kimono: A Modern History, REAKTION BOOKS, 2014, ISBN 978-1-78023-278-2
Komentáře
Okomentovat