V dnešním článku trochu odbočím od kimon a zabrousím do oblasti spíše kulturně-geografické. Ať už se rozhodnete věnovat jakékoliv části japonské kultury, termíny Kanto a Kansai hrají hodně důležitou roli, a to jak v jídle, tak v bojových uměních, tak třeba ve hře Pokémon Go. U kimon je tomu také tak, proto bych se teď chtěla těmto dvěma termínům trochu věnovat.
Cokoliv vás napadne, bude mít svoji variantu Kanto a Kansai, včetně Japonštiny samotné. Japonsko má samozřejmě mnohem víc regionů, než jen tyto dva, oba ale nějakým způsobem ovlivnily vývoj těch ostatních, podle toho, jak na sebe byly politicky a obchodně navázány. Obě oblasti si zakládají na své historii, mají své osobnosti, a oba se navzájem "nenávidí" a soupeří mezi sebou. Porovnávají se snad úplně ve všem včetně nudlí v polévce a sportovních výkonů. Asi něco jako Praha a Brno, akorát trochu vyhrocenjší.1)
 |
| Regiony Kansai a Kanto, Zdroj obrázku |
Kanto - tam, kde sídlil Šógun
Region Kanto se nachází na východě Japonska kolem měst Tokyo a Jokohama. Tento region byl mocenským centrem už v období Kamakura (10. - 12. soletí). Sídlo císaře a s ním i centrum moci se potom přesunulo na západ, do Kjóta. Tam zůstalo centrum moci až do doby, než se ujal vlády první šógun Ieasu Tokugawa. Ten si zvolil za své sídelní město Edo (dnes Tokyo) právě v tomto regionu. Císař ovšem zůstal v Kjótu o něco déle. Zpět se císařský dvůr vrátil až roku 1867, kdy vláda rodu Tokugawa skončila. Edo se tehdy v rámci reformací přejmenovalo na Tokyo, což mělo symbolizovat začátek nové éry, kdy se Japonsko otevřelo světu.
Dnes je tato oblast synonymem pro všechno, co je v Japonsku považováno za standartní, ať už jde o vládu, ekonomiku, nebo jazyk (to co bychom označili jako spisovnou japonštinu, je vlastně Tokijský dialekt).
Pokud oblast Kanto symbolizuje všechno standartní, je Kansai symbolem všeho, co se v Japonsku od "celostátního standartu" nějak odlišuje.
Rozdíly mezi kimony oblastí Kanto a Kansai
Princip zůstává v obou případech stejný - pomocí škrobové pasty (skoro až lepidla) vyrobené z rýže se naznačí na látku vzor, a jednotlivé sekce se potom obarví různými barvami. Kdo někdy pracoval s hedvábím, ví, že to není nic lehkého. Barvy se na něm opravdu hodně rozpíjí, mísí se dohromady, a při pomalé práci mohou vzniknout mapy, které už nikdy nezmizí. Užití škrobové pasty jako bariéry zabrání rozpíjení do míst, kde barvu mít nechcete, prosakování barev a jejich mísení. Po skončení práce se škrobová bariéra smyje, a zůstane po ní bílý obrys, specifický právě pro tuto techniku. Výsledkem jsou pak bohaté a sytě barevné motivy převážně z říše rostlin a živočichů, ale i vyobrazení předmětů denní potřeby nebo výjevy ze života lidí. Každá dílna má svoje vlastní metody práce, ale užití škrobové pasty je něco, co mají všechny společné.
Co se ovšem liší, je samotné pojetí této techniky. Pro Kjóto jsou typické syté jasné barvy, výrazné vzory a velké motivy. Kjótská varianta odkazuje na to nejlepší, co lze od života získat, a tak se nebojí ani propracovaných výšivek ze zlata nebo jiných drahých kovů, nebo zlacení přímo na látku. Vždyť cílovou skupinou byly urozené vrstvy obyvatel sídlící v Kjótu, a ty vždy toužily po luxusu a jeho vystavování na obdiv.
 |
| Kimono zdobené technikou kyo-yuzen. Zdroj Obrázku |
Edo-Yuzen (někdy také najdete označení Tokyo-Yuzen) je oproti tomu střídmější. V době, kdy se tato metoda zdobení kimon začala v Edu objevovat, platily ve městě velmi přísné zákony, které lidem zakazovaly mimo jiné nosit luxusní a extravagantní oděvy. Zámožní avšak neurození obyvatelé města ale chtěli nosit luxusní oděvy, a tak se uchylovali k nejedné lsti, aby si mohli užít luxusu, ale zároveň neporušili zákony. Užívané barvy jsou proto tlumené a jemnější, hodně se používá modrá. Vzory jsou drobnější a zdobení o poznání skromnější. Těžiště leží spíš v celkové eleganci kimona, než v nákladných a pracných technikách zdobení - nebo když už, tak v technikách, které tu nákladnost a pracnost nekřičí do světa.
 |
| Kimono zdobené technikou Edo-Yuzen. Zdroj Obrázku |
Oba dva styly si jsou rovnocenné a s oběma si správně uvážete většinu dnes nošených uzlů. I když nevylučuji, že se nenajde nějaký, který toto pravidlo potvrdí. Pokud se učíte nosit kimono sami a nepříslušíte k žádné oficiální škole, máte svobodu si vybrat, jak budete chtít obi vázat. Většina obi je dnes vyrobená tak, že počítá s oběma možnostmi, a tak je přední část obi zdobená tak, aby tzv. hara-mon (tedy dekorace na přední části obi) byla vidět v obou případech. Někteří umělci s tím při výrobě obi dokonce kalkulují do takové míry, že na každou stanu umístí trochu jiný motiv. Pokud se tedy naučíte uvazovat obi na obě strany, získáte v takovém případě větší variabilitu motivů a máte tak větší příležitost si s outfitem vyhrát.
 |
| Rozdíl mezi kanto-maki a kansai-maki. Kanto-maki je vyobrazené vlevo, Kansai-maki vpravo. Zdroj Obrázku |
Ještě jeden rozdíl pro fajnšmekry
Když byste dostatečně dlouho googlili (a byli vybaveni dostatečnou znalostí japonštiny), určitě byste narazili i na další rozdíly, které se týkají kimon a jejich nošení. Já bych vám na závěr chtěla říct ještě o jednom, který se vztahuje k nošení vějíře. Pokud jej zrovna nepoužíváte, vetkne se vějíř za obi. V obou regionech se zastrkává k levé části trupu. V západní části Japonska si dámy vějíř vetknou mezi obi a obi age (ozdobný "šátek" nošený mezi obi a kimonem). Na východě Japonska se ale vějíř dává až mezi obi-age a kimono. Vějíř je nepostradatelným doplňkem k čajovému obřadu, takže pokud někdy budete sledovat jeho ukázku, a bude v ní žena znalá etikety čadó, určitě ho bude mít. Vy se pak můžete schválně podívat, jak má umístěný vějíř za obi, a pak třeba i trochu zamachrovat. Následky si ale ponesete sami…
_______
2) Třetím místem, kde se yuzen vyvinul do tolik odlišné formy, aby byl považovaný za samostatnou variantu, je město Kanazawa. Tamní varianta se nazývá Kaga yuzen. Snad někdy dám dohromady dostatek informací, abych se o něm mohla rozepsat, určitě by to za to stálo.
_______
Zdroje:
https://kilala.vn/van-hoa-nhat/nhung-diem-khac-nhau-thu-vi-giua-vung-kanto-va-kansai.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kansai
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD_Edo
https://edition.cnn.com/travel/article/discover-japan-kansai-vs-kanto/index.html
https://www.marumasu-nishimuraya.co.jp/en/about/
https://japanobjects.com/features/yuzen-kimono
http://www.jtco.or.jp/en/japanese-crafts/?act=detail&id=243&p=13&c=37
https://furicle.jp/terminology/kanto-maki-and-kansai-maki
https://www.instagram.com/p/CXySL74PaIv/
https://www.nikkei.com/article/DGXLASIH25H03_W6A520C1AA2P00/?fbclid=IwAR0zC-JqCuQ90Hviv5WeMvUaGW8MM12Bf9yuzMiXgKE2DQZV7mFFh2MljYg
https://www.dento-tokyo.metro.tokyo.lg.jp/english/items/06.html
Komentáře
Okomentovat