Pokud sledujete moji facebookovou stránku, tak víte před nějakou dobou jsem se pustila do šití vlastního kimona, a abych byla schopná ho nějak dát dohromady, musela jsem se zároveň ponořit i do studia různých webových stránek a video tutorialů. Nakonec jsem těch rozměrů, které jsou při šití kimona podstatné, našla 11. A vsadím se, že mi ještě něco uteklo.
Naštěstí, při nákupu již hotového kimona jich na štěstí zase tolik znát nepotřebujete. Abyste byli schopní najít takové kimono, které vám padne, stačí si změřit několik vašich základních tělesných proporcí a naučit se s nimi trochu pracovat, a pak si můžete být jisti, že vám v kimonu bude dobře.
To, co hodlám na následujících řádkách popsat, je způsob, který se osvědčila mně. Přišla jsem na něj metodou pokus-omyl, a tak je klidně možné, že není úplně správný. Pokud umíte japonsky a máte chuť trochu googlit, dost možná narazíte na něco lepšího a přesnějšího. Mně to ale funguje, a spousta lidí z komunity milovníků kimon používá něco hodně podobného, a tak si troufám tvrdit, že to nebude úplně mimo mísu…
Tři tělesné proporce, aby kimono dobře sedělo
Postupem času, pomocí metody pokus-omyl, procházením různých internetových stránek a skupin zaměřených na kimona, a později i četbou literatury o kimonech, jsem zjistila, že mi při výběru kimona stačí znát tři moje tělesné proporce a trochu s nimi pracovat. Pokud jsem se držela pár jednoduchých pravidel, kimono mi pak sedlo vždy.
A jaké, že to jsou ty tělesné proporce?
Za prvé je to vaše tělesná výška. K té asi není co dodat, tu mnozí z nás znají z paměti.
Za druhé budete muset znát vzdálenost od středu krku k zápěstí. Začněte měřit od sedmého krčního obratle (to je ten zhruba na úrovni lopatek, který si snadno nahmátnete, protože trochu vystupuje), a pokračujte přes rameno k zápěstí. Ruku přitom držte napnutou a držte ji zhruba v úhlu 45°k tělu. Tahle míra se bere dost těžko, a je dobré, aby vám s měřením někdo pomohl.
Za třetí budete potřebovat znát vzdálenost mezi vašimi kyčelními kostmi. Měřit začněte ne přímo od kosti, ale na boku za kostmi. Některé prameny uvádějí, že pokud máte pas širší než boky, je vhodné změřit se stejným způsobem v pase. Pokud jste dospělí, je tohle je jediný rozměr, který se může čas od času měnit, a tak doporučuji si ho občas přeměřit.
Jak tělesné proporce použít při výběru kimona
Teď, když znáte své proporce, můžete si zjistit, jaké rozměry by mělo vaše kimono mít.
První důležitý rozměr je délka kimona. U dámského kimona se tento rozměr jmenuje mitake a rovná se tělesné výšce. Pokud vám něco nesedí a říkáte si, že kimono bude moc dlouhé, tak nebojte, nebude. Přesah se schová díky ozdobnému skladu na trupu, zvanému ohashori. Pánové mají zjišťování délky trochu složitější, musí si od tělesné výšky odečíst zhruba 27 centimetrů (někde se píše 25 - 30 cm). Alternativně si mohou změřit vzdálenost od ramene ke kotníku. U pánů se tomuto rozměru říká kitake.
Druhým důležitým rozměrem je délka rukávu. Ten se v japonštině nazývá yuki. I ten už vlastně znáte, je to vzdálenost od středu zad k zápěstí. U dam by délka rukávu měla v ideálním případě sahat opravdu až k zápěstí, pánové si mohou s klidným svědomím pár centimetrů odečíst. A vlastně by i měli, pánská kimona se totiž standardně šijí s kratšími rukávy. O pět centimetrů kratší rukáv by tedy u pánů neměl způsobit žádné estetické potíže.
Se třetím tělesnou proporcí budeme pracovat trochu víc, bude totiž potřeba zjistit rozměry dva. Prvním z nich je ushiro-haba, což je šířka zadního panelu. Japonská kimona jsou vždy šitá ze dvou pruhů látky a na zádech mají proto po celé délce šev. Ushiro haba určuje vzdálenost od okraje kimona právě k tomuto švu a rovná se polovině vzdálenosti mezi vašimi boky. Když nyní od ushiro-haba odečtete 5 cm, získáte poslední potřebný rozměr, a to je tzv. mae-haba, tedy šířka hlavního předního panelu.
Se znalostí těchto rozměrů byste měli být schopní si vybrat takové kimono, aby vám padlo.
Jedna špatná a jedna dobrá zpráva na závěr
Když už jste se dočetli až sem, musím vám sdělit jednu hořkou pravdu: pokud si ho nenecháte ušít na míru, tak jako Evropan takové kimono, které by podle mého taháku mělo všechny rozměry na centimetr správně, nejspíš neseženete. Já žádné takové nemám. Jsme větší než Japonci, a máme jinak rostlé tělo. Poměry končetin k trupu jsou jiné, máme delší ruce, delší holenní kosti. Není se za co stydět. Nejsme přerostlí ani zdeformovaní, a Japonci na druhou stranu nejsou zakrslí ani nevyvinutí. Jsme jenom jiní.
A tady přichází ta dobrá zpráva: to, že jsme jiní než Japonci, není ani trochu důvod, proč bychom kimono nemohli nebo snad dokonce nesměli nosit. Japonci si jsou téhle anatomické odlišnosti velmi dobře vědomí a počítají s ní. Dokud kimono nosíte tak, jak se nosit má, a projevujete k němu nějakou alespoň základní úctu, mile rádi vás v jeho nošení podpoří. Kimono je od začátku vymyšlené tak, aby bylo tolerantní k lidské postavě, a tak nějaký centimetr víc nebo míň nehraje roli. Dámská kimona vám, co se výšky týče, odpustí až pět centimetrů nahoru i dolů. Všechna kimona, která mám, díky tomu dokážu obléknout tak, aby to nevypadalo, že jsem ho zdědila po mladší sestře. A právě proto, že je kimono takto tolerantní, jsem se do něj jako do oděvu zamilovala. Pokud se rozhodnete použít můj tahák, berte ho proto jen jako orientační nástřel, po čem byste se měli dívat…
_______
Zdroje:
Přdnášky Billy Matsunaga, dostupné na https://www.patreon.com/BillyMatsunaga/posts
Yamanaka, Norio - The Book of Kimono - The Complete Guide to Style and Wear, Kodansha USA, 2012, ISBN 978-1-56836-473-5
Komentáře
Okomentovat